Proč Oslavy Prahy

Oslavy Prahy – na počest 1. českého prezidenta

 

Oslavy Prahy se v roce 2012 konají již počtvrté a mají tentokrát poněkud specifické zaměření – rozhodli jsme se je totiž věnovat jednak prvnímu výročí úmrtí prvního českého prezidenta a jednak nadcházející historicky první přímé volbě hlavy státu, kterou Česká republika zažije.

 

Co nás k tomuto rozhodnutí vedlo?

Pražské slavnosti tradičně přinášejí kulturní zážitky a zábavu v podobě koncertů či divadelních představení a současně otevírají velké bohatství, které se skrývá ve významných městských, národních i soukromých institucích.

Oslavy přitom Prahu představují ne jako izolovaný ostrov, ale především jako metropoli České republiky, jako místo, kde se v nejkoncentrovanější podobě projevují kvality celé země, kde žijí a působí významné osobnosti z různých oborů, jejichž činnost má daleko širší než jen pražský význam.

Tento celostátní rozměr pak přirozeně vede k zájmu o společenské dění, o témata, která takříkajíc hýbou českým národem.

Navíc byl každý ročník Oslav Prahy věnován některému velkému výročí s celonárodním významem – loni to byly například 800. narozeniny svaté Anežky České.

V letošním roce jsme tedy považovali za nutné připomenout výročí mnohem aktuálnější – v prosinci totiž uplyne jeden rok od úmrtí Václava Havla, jehož odchod nebyl jen ztrátou skvělého člověka, ale jako by znamenal také konec jedné etapy polistopadových dějin České republiky.

Současně nás v brzké době čeká významná politická událost, protože končí poslední funkční období současného prezidenta a jeho nástupce již nebudou volit poslanci a senátoři, nýbrž občané v přímých volbách. Jasně se přitom ukazuje, že prezidentské volby Čechy zajímají, že jim není jedno, kdo usedne na Hradě, který byl sídlem českých králů i prezidentů – od Masaryka po Havla.

Volba hlavy státu se tak stává příležitostí k zamyšlení nad tím, jaký je současný charakter naší země, jakou cestu jsme ušli od přelomového roku 1989, a především jakým směrem by se měla republika dále ubírat, aby se mohla zařadit k nejúspěšnějším zemím světa s vysokou hospodářskou výkonností, skvělým zdravotnictvím, školstvím, vědou a kulturou, s minimem korupce a se spokojenými, sebevědomými občany, které přirozeně zajímá jejich společná věc – res publica.

Právě pod názvem Res publica proto uspořádáme otevřenou debatu současných uchazečů o post hlavy státu. V Nové budově Národního muzea dostanete příležitost poznat jejich vize pro budoucnost České republiky, zamyslet se nad tím, kdo z nich by nás dokázal nejlépe reprezentovat, a zeptat se, jak chtějí prostřednictvím prezidentské funkce přispět k lepší kvalitě života v naší zemi, k jejímu dalšímu úspěšnému rozvoji.

Páteční Oslavy ovšem přinesou také zábavu a odlehčení, když politiky na pódiu vystřídá suverénní tvůrce dobré nálady – hudebník a humorista Ivan Mládek se svým Banjo Bandem. Program pak večer uzavřeme akcí, která připomene Václava Havla nikoli jako politika, ale jako mistra absurdního dramatu. Originální Divadlo Na tahu totiž předvede jednoaktovku Audience a budeme se tak moci zaposlouchat do dialogu dvou odlišných lidských světů zosobněných postavami sládka a Vaňka.

V sobotu Vás pak Oslavy opět pozvou na velké množství výstav a expozic v předních pražských galeriích a muzeích, včetně Národního muzea, Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového musea a mnoha dalších.

 

Letošní Oslavy tedy budou trochu jiné než ty předchozí a svým způsobem se stanou novým začátkem. I v následujících letech se totiž budeme věnovat tématům, která přesahují samotnou Prahu. Kromě debat a diskuzí bychom však v rámci silnějšího kulturního programu chtěli příště prezentovat také to nejlepší, co se za předchozí sezónu v naší zemi zrodilo v oblasti divadla, hudby, filmu, literatury či vědy. Oslavy Prahy se tak ještě více změní ve slavnosti celé České republiky.

 

Robert Kozler a organizační tým Oslav Prahy